Futaba FX-40 (detailní popis), FX-40 a vrtulník (detailní popis)
Futaba FF 9 a FF 9 Super
Robbe Futaba FX-18 (detailní popis)
Futaba FF-7 (detailní popis)
JR PCM 9X II (detailní popis)
RC soupravy
Za poslední několik let jsem měl příležitost se seznámit s několika typy RC souprav při jejich nastavování pro RC vrtulníky a letadla, a následném zalétání. V následujících řádcích bych Vám chtěl přiblížit mé zkušenosti s nimi.
|
|
|
|
|
|
|
Futaba FX-40 (detailní popis), FX-40 a vrtulník (detailní popis) |
|
|
|
|
|
|
|
Futaba FF 9 a FF 9 Super |
|
Robbe Futaba FX-18 (detailní popis) |
|
Robbe Futaba FX-18 V2 |
|
Futaba FF-7 (detailní popis) |
|
|
|
Futaba T4 EX |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
JR PCM 9X II (detailní popis) |
|
|
|
|
Spektrum DX 6i |
|
|
Hitec Optic 6 |
|
|
|
Tuto radiostanici jsem měl po Modele T6AM27 jako první computerové rádio. Je to již asi osm let a její pořízení (celého setu) bylo necelých 20 000kč. Důvodem bylo také to, že jsem chtěl někdy v budoucnosti létat vrtulníky. Již před koupí jsem "sondoval", jaké rádio by bylo nejvhodnější. Při jednom telefonátu do MS Composit mi bylo toto rádio doporučeno jako rozumný střed. Po seznámení s funkcemi tohoto rádia jsem vůbec nelitoval, že jsem koupil takto drahé rádio.
Co se týká funkcí pro řízení vrtulníku, tak má vše, co je opravdu nutné a upotřebitelné. A to samozřejmě i z hlediska akrobatického létání. Naprosto logickým a jednoduchým způsobem jsou zpracovány mixy, které jsou třeba, nebo které zpříjemňují nastavení a seřízení vrtulníku. Za důležité považuji:
1. Pětibodové křivky nastavení kolektivu a plynu u jednotlivých předvoleb - Idle1, Idle2, Autorotace, a to pro každou zvlášť.
2. Nastavení plynu pro autorotaci.
3. Možnost nastavit zpoždění plynu mezi jednotlivými předvolbami (šetří mechaniku vrtulníku).
4. Mix desky cykliky do plynu, vrtulka do plynu a dva volné mixy (vhodné při létání akrobacie).
5. Možnost přiřadit jakýkoliv ovladač jakékoliv funkci.
6. Elektronické trimy (potenciometry zvlášť oddělené od hlavních kniplů).
7. Možnost omezit rozsah výchylky trimů. Možná se tato funkce bude zdát někomu zbytečná, ale trim obvykle zasahuje 30% do celkové výchylky. Vytrimovat gyro s HeadingLockem bývá při takovéto výchylce obtížné z důvodu vysoké citlivosti. Proto se používá nastavení pouze na 30% výchylky trimu, což je cca 10% z celkové výchylky.
8. Možnost přenášet programy mezi vysílači pomocí CAMPAC modulů. Taktéž kopírování programů do jiných pamětí modelů - velmi vhodné pro zálohování před nějakým nastavením.
9. Možnost použít PPM nebo PCM 1024.
Musím říci, že proniknout do programování této soupravy pro mne byl celkem oříšek. Vždy když jsem si již myslel, že jsem to zvládnul, tak vyvstal nějaký problém. Obvykle po naprogramování dle mého nejlepšího vědomí se mi mixovaly mezi sebou některé funkce, které jsem nechtěl. Dalo mi hodně úsilí, než jsem na to přišel. Na vině samozřejmě není rádio jako takové, ale množství možností a funkcí, které jsou možné naprogramovat. Nenašel jsem prakticky nic, co bych si ještě vymyslel.
Oproti předchozí radiostanici má pro vrtulníkáře navíc (mimo jiné):
Více letových režimů (Idle1-3, autorotace). V každém v tomto režimu lze prakticky každou funkci nastavit kompletně zvlášť. Např. ATV, rychlost a zpoždění serv, funkce všech mixů, reverzů a nevím čeho ještě.
Možnost při zapnuté autorotaci řídit trimem plynu motor (např. zhasnout).
Při zapnutí si dokáže "ošahat" polohu přepínačů a zvukovým znamením dá vědět, že je něco jinak, než bylo zadáno. Tato funkce se mi jeví jako vynikající, poněvadž jsem již několikrát nastartoval vrtulník se zapnutou předvolbou plynu, a pak jsem měl co dělat, abych jej udržel! Nicméně k dokonalosti jí ještě chybí "ošahání" polohy kniplů.
Dokáže zobrazit polohu jednotlivých přepínačů a také zobrazuje výchylky všech serv. Pomocí těchto funkcí se dá velmi dobře odhalit např. chybné programování.
Dokáže graficky i procentuelně zobrazit polohu serv. Velmi dobrá funkce pro hledání problémů při programování.
Velmi jsem ocenil možnost zpoždění kterékoliv funkce při přepínání letových předvoleb. Nejen že mám nastaveno zpoždění plynu, ale i zpoždění kolektivu. Přechod mezi letovými předvolbami je pak mnohem příjemnější.
Trim volnoběhu může být účinný i při přepnutí do režimu autorotace. Toho se dá s výhodou použít při efektním přistání autorotací se zastaveným motorem.
V dnešní době bych toto rádio za jiné (nižší třídy) neměnil ani náhodou. Důvodem je samozřejmě vysoký komfort, který však pro úspěšné létání není třeba.
Jedná se o vlajkovou loď firmy Futaba. Rádio je v palcovém provedení. Struktura menu je až na několik málo výjimek prakticky shodná s FC-28. Při zběžném prohlížení jsem zjistil, že má několik málo funkcí navíc, ale některé funkce oproti FC-28 jí zase chybí. Kdybych se měl rozhodnout, které rádio bych si měl vybrat, tak bych asi dlouho váhal, a nakonec skončil u FC-28 (z důvodu pultového provedení, na které jsem zvyklý).
Tento vysílač je následovníkem předchozí verze FX-18. Bylo přidáno několik drobných vylepšení (V-mix atp.), ale z hlediska vrtulníků zásadní - rozšíření 3 bodové křivky plynu a kolektivu na 5-ti bodové. Tím se z tohoto rádia stává velmi dobře použitelný vysílač pro ovládání modelů vrtulníků. Je to pravděpodobně jeden z nejlevnějších vysílačů na trhu, který má všechny potřebné funkce pro řízení vrtulníků.
Vzhledem k tomu, že cena této soupravy dosahuje asi poloviny ceny FC-18, tak i možnosti jsou odpovídající tomuto poměru. Toto rádio se sice dá použít pro řízení vrtulníku, ale s mnoha kompromisy. Je použitelné pro vrtulníky, se kterými chceme viset a jednoduše létat po obloze. Na akrobatické obraty si asi bude lépe nechat zajít chuť, protože toto rádio disponuje pouze jednou předvolbou a autorotací. Nastavení kolektivu je pouze tříbodové (střed je prakticky pevný) a u předvolby plynu lze nastavit pouze spodní polovinu, a to pouze do poloviny (nelze nastavit V křivku). Absence zpoždění plynu při přepínání mezi letovými režimy. O mechanických trimech ani nemluvě.
Co se týká funkcí a možností, tak se dá umístit tato stanice někde mezi FC-16 a FC18. Programování je velmi příjemné, neviděl jsem zatím propracovanější. Mezi letovými předvolbami (tři - Idle1,2 a autorotace) jsou "zvláštní" vztahy, ale lze dosáhnout uspokojivého nastavení. Nevýhodou je absence zpoždění plynu při přepínání mezi letovými režimy, čímž trpí mechanika vrtulníku. Přímo katastrofou bylo pojmenování jednotlivých funkcí vrtulníku - naprosto jiné, než je obvyklé. A to nemluvím o rozporuplném německém návodu, o rozdílech mezi anglickým a německým nemluvě. Bohužel nemá PCM.
Byl jsem velmi zvědav na toto rádio, protože jsem od několika lidí slyšel, že je to úplně něco jiného. Měl jsem možnost nastavovat vrtulník s tím to rádiem, a musím říci, že v mnoha ohledech byly zvěsti pravdivé. Byl jsem velmi mile potěšen např:
kmitočtová syntéza
scanner, který neumožnoval vysílači vysílat, pokud byl tento kanál už obsazen. Také dokázal na displeji zobrazit celé proskenované pásmo s kanály i sílou signálu
vysílač si sám měří dodaný náboj při nabíjení a ukazuje odebraný náboj z akumulátoru. V minutách ukazuje, kolik ještě zbývá do vyčerpání akumulátoru.
jednoduchý design - jednoduché čištění
Z hlediska vrtulníkáře jsem však zjistil několik nedostatků:
nedisponuje PCM (!)
má omezený počet předpřipravených mixů, které nejsou vždy perfektně navrženy.
nelze výše uvedený problém jakkoliv obejít, protože v zapnutém režimu heli nemá k dispozici ani jediný volný mix (!)
trojhranné kniply, moc příjemě se mi nedržely. Taktéž nebylo možné nastavit jejich délku.
Celkově jej tedy hodnotím jako málo vyhovující pro vrtulníkáře. Přijde mi to tak, že vývojáři utekli od rozdělané práce někde v 70% vývoje. Jinak by to bylo perfektní rádio, nicméně za dost vysoké peníze.
Graupner dodává programově prakticky totožné rádio ve dvou provedeních - palcové MX 22 a pultové MC 22. Myslím, že toto rádio vytvořilo novou třídu. Je někde mezi rádii střední a vyšší třídy.
V menu se velmi pěkně orientuje, rádio disponuje všemi důležitými funkcemi a mixy. Má dostatek letových předvoleb, sedmibodové křivky atp. Jako perličku navíc je možné přiřadit kanál kterémukoliv kanálu na přijímači. Samozřejmě umí PCM, a je dvanáctikanálové. Jako drobnou nevýhodu vidím pouze 5-ti bodové křivky předvoleb plynu a kolektivu, což je u této cenové kategorie poněkud málo.
Pokud tedy někdo nemá žádnou RC soupravu, chce mít perfektní rádio a má dostatek peněz, tak toto je velmi dobrá volba.
Z mého pohledu je to jedno z nejlepších rádií za rozumnou cenu.
Jako novinku roku 2004 Graupner uvedl rádio MC-19. Krabice vypadá stejně jako MC-22, ovládání je téměř stejné, ale má mnohem méně funkcí. Z tohoto rádia mám dost rozpačitý dojem - rádio působí propracovaně, zdá se, že i funkcí je dostatečné množství, ale pro ovládání heli jsem zjistil několik "kroků zpět" oproti dnešním standardům. Například předvolby plynu a kolektivu jsou pouze tříbodové (!), letové předvolby jsou jen normal, Idle1 a autorotace.
Toto rádio lze sice použít pro řízení vrtulníků, ale s dost velkými omezeními. Na některých modelech vrtulníků s tím nemusí být žádné problémy, ale na některé bude velmi obtížné (spalováky a levnější elektrovrtulníky), až nemožné, je dostatečně nastavit. Pokud se někdo rozhoduje, zda tento vysílač koupit pro řízení vrtulníků, tak mu to silně nedoporučuji. Na trhu jsou jiná, lepší rádia, přibližně za poloviční cenu. Toto rádio mi připadá z hlediska heli programu za silně předražené.
Po prostudování návodu a zkušebním programování jsem nabyl dojmu, že se jedná o rádio srovnatelné s Futabou FC-18. Byl jsem však jedním vlastníkem tohoto rádia vyveden z omylu. Jako zásadní nedostatek lze považovat nemožnost nastavení křivky plynu tvaru "V", která se používá v letu na zádech a obrácených figurách.
Toto rádio bylo velmi chváleno na stránkách Heliservisu, jako ideální svým poměrem cena / výkon (lepší než FC-18). Po seznámení se s tímto rádiem a jeho následujícím programováním jsem dospěl k názoru že je jen o málo lepší, než FC-16. Doporučuji prohlédnout si stránky Zdeňka Zvědělíka , kde jsou velmi detailně popsány rozdíly a možnosti mezi MC16/20 a FC-18.
Jako zásadní nevýhody bych viděl:
1. Pouze tříbodovou křivku kolektivu a plynu.
2. Maximum kolektivu u první a druhé předvolby totožné.
3. Nemožnost kopírovat paměť (modelu) z jedné pozice na druhou.
4. Chybí možnost zpoždění plynu při přepínání mezi letovými režimy (trpí mechanika vrtulníku).
Cenově se jedná prakticky o stejnou třídu jako rádio FC-16. Funkcemi je také srovnatelná, ale má podobné "nectnosti" jako MC16/20. Další nevýhodu vidím v nemožnosti osadit tahový potenciometr (např. pro řízení citlivosti Gyra).
Tento vysílač má velice podobný software jako Eclipse 7, s menšími rozdíly. Těmi jsou 6-ti kanálový vysílač, hračkovější provedení krabice, de-facto PCM k ničemu (nelze koupit odpovídající přijímač). Navíc má další pomocné funkce na předních spodních bočních částech krabice. V heli režimu je jim natvrdo přiřazena funkce trimování plynu a kolektivu při visení, a stačí o ně při manipulaci zavadit, a vrtulník je jinak naladěný! Obávám se, že vývojáři chtěli nacpat do levného rádia hodně funkcí, ale už se nikdo nezamýšlel nad tím, aby to i rozumně fungovalo. Rádio je v palcovém provedení.
Pokud se právě rozhodujete, zda toto rádio koupit, tak rozhodně ne. Za podobné peníze se dá koupit mnohem lepší vysílač.
Podle návodu se zdá, že svými funkcemi a možnostmi dosahuje úrovně Futaby FC-18, ale za mnohem nižší cenu. Měl jsem také možnost seřizovat několik vrtulníků s tímto rádiem. Rádio má pětibodové křivky plynu a kolektivu v několika letových předvolbách, plus potřebné mixy pro akrobatické létání. Bohužel jsem byl zklamán absencí zpoždění plynu při přepínání předvoleb (trpí mechanika vrtulníku), dále pevným přiřazením přepínačů funkcím atp. Potencionálně velkou nevýhodou může být absence PCM, což jej prakticky vylučuje pro použití s vrtulníky na spalovací motor, nebo pro vrulníky osazené kovovými tuningy. Rádio je v palcovém provedení.
Pokud se právě rozhodujete, zda toto rádio koupit, tak rozhodně ne. Za podobné peníze se dá koupit mnohem lepší vysílač.
Menu je pěkně propracováno, dobře se v něm orientuje. Funkce byly prakticky shodné s FC-18, ale zase mi velmi chybělo zpoždění plynu při přepínání předvoleb. Jako obvykle se jedná o palcové rádio, disponuje PCM, paměť modelů lze rozšiřovat pomocí CAMPAC modulů. Velmi dobře čitelný displej, program pro všechny varianty řízení cykliky.
V současné době je k dispozici FF9 Super, která už má i zpoždění plynu. Také je možné přiřadit vypínače funkcím dle libosti (předchozí verze to neuměla). Myslím, že standardní i pokročilý pilot s tímto rádiem bude velmi spokojen.
Vzhledově je toto rádio totožné s Graupner MX 22. Funkcemi a možnostmi tomu už tak není - je trošku jednodušší. Jedná se o devítikanál s dvaceti pamětmi pro modely. Ovládání programování je velmi příjemné a jednoduché, na displeji je možné ke každé funkci vyvolat i nápovědu. Rádio disponovalo všemi funkcemi, které jsem pro akrobatický vrtulník potřeboval, tedy mimo zpoždění plynu atp. PCM je u této třídy samozřejmostí.
Pro člověka, který má standardní nároky bude toto rádio vzhledem k ceně asi ideální volba.
V současné době je k dispozici inovovaná verze JR PCM9X II.
Ovládání menu jsem neměl možnost detailně posoudit, nicméně rádio obsahovalo základní možnosti programování pro akrobatický vrtulník (pětibodové křivky, mixy apod.) Bohužel, zase chyběla volba zpoždění plynu při přepínání předvoleb. Toto rádio je taktéž v palcovém provedení.
Jak je vidět, každá z uvedených radiostanic se dá použít k řízení vrtulníku, některé lépe, některé hůře. Řeknu to asi takto - pokud se chcete RC vrtulníky zabývat opravdově, tak nejmenším vhodným rádiem je Futaba FX-18 nebo FF-7. Zároveň však i optimálním! Dalšími ve výběru jsou asi Futaba FF-9 a JR PCM 9X, pro které bych se pravděpodobně rozhodl, kdybych si měl mezi uvedenými vybrat.
Jako jedno z hlavních kritérií pro výběr rádia vidím implementaci PCM. Při používání rychlých digitálních serv a moderních dálkově programovatelných gyroskopů je to téměř nevyhnutelnost. Obávám se, že žádné IPD, MPD, Smart a podobné technologie se PCM nemohou rovnat (ve vrtulnících). Vím o čem mluvím - PPM přijímače jsem používal ve vrtulnících (spalovacích i elektro) asi tři roky.
Ostatní nižší zde uvedená rádia bych zařadil spíše do oblasti pro rekreační vrtulníkáře. Avšak létání s vrtulníky je přece jen trochu obtížnější, než létání s letadly, a proto je potřeba pro standardní létání více trénovat. Pak to ale není zase rekreační létání!
Komfort, možnosti a funkce odpovídají přibližně poměru mezi cenami jednotlivých stanic. Za málo peněz málo muziky.
FC-18 jsem použil jako "etalon" pro porovnání s ostatními rádii. Vedlo mne k tomu samozřejmě to, že s ní mám největší a nejdelší zkušenosti. Snažil jsem se ale o objektivní srovnání hlavně z hlediska funkcí, které jsou pro řízení vrtulníku nutné, nebo velmi vhodné.
Futaba T14MZ, FX-40
Futaba T12Z, FX-30
FC-28, Futaba 9Z, MC-24, JR PCM 10X
MC22, MX22, Futaba T8FG
JR PCM 9X, FF9, T10, Aurora 9
JR 3810, FX-18V2, FF-7, FC-18
Royal EVO9, Hitec Eclipse
MC-19, Hitec Optic 6, Futaba T6EX
dlouho nic ...
MC-16/20
MC-12, FC-16
Pro nastavení a létání prakticky postačí spínače předvoleb plynu 1 a 2, autorotace, případně stopky a přepínání velikosti výchylek. Pro dálkové řízení režimu a citlivosti gyra je vhodný tahový potenciometr nebo přepínač. Pokud vysílač obsahuje funkci gyro, tak není ani toto nutné (je to ale vhodné pro základní nastavení). Postupem doby jsem zjistil, že žádné jiné přídavné potenciometry apod. nejsou pro nastavení nutné, a lze se bez nich obejít.
Aktualizace: 09 listopadu, 2011 .