Futaba FX-40 pro heli

Před nedávnem jsem měl možnost důkladně si “osahat” rádio nejvyšší třídy - Futaba FX-40. Jde o vysílač v pultovém provedení, to je funkčně prakticky totožné s “palcovým” vysílačem Futaba T14MZ, zachovává si tedy jeho převratné novinky i funkce. Základním rozdílem je jak pultové provedení, tak i to, že je multimodové – uživatel si sám může nastavit módy 1 a 2.

Možnosti vysílače jsou impozantní – od volnosti přiřazení jakéhokoliv ovladače jakékoliv funkci (třeba trimem určeným pro směrovku ovládat vztlakové klapky), přes kmitočtovou syntézu (výběr kanálů z menu vysílače), osm plnohodnotných letových režimů, zabudovaný jukebox až po 14 kanálů a speciální PCM G3 modulaci (přenos je o 40 % rychlejší a s dvakrát větším počtem kroků - 2048, než předchozí PCM1024).
I přes velké množství funkcí a možností je díky velkému dotykovému displeji a způsobu ovládání programovaní rádia docela jednoduché. Komunikační systém je postaven na bázi Windows CE, používají se tedy ikony, tlačítka atp. Jednotlivé specializované i volné mixy jsou dotaženy téměř k dokonalosti. Napájecí akumulátor je typu Lithium, o kapacitě 5000 mAh, 7,2 V; který vydrží přibližně na 5 hodin provozu.
Vysílač má samozřejmě všechny standardní funkce typu velikost výchylek, revers serv, subtrimy, dvojí výchylky (v tomto případě xnásobné), exponenciály (nebo jakákoliv jiná křivka - až 17bodová) a mnoho dalšího. Já se však zaměřím na funkce, které jsou připraveny pro vrtulníkáře.

Swash type - zde vybíráme typ řízení desky cykliky. Zastoupeny jsou snad úplně všechny možnosti, které si člověk dokáže vymyslet.

Swash - při výběru některé z CCPM varianty se zobrazí další rozšiřující možnosti. Zde se například nastavují výchylky pro klonění, klopení a kolektiv.

Swash detail - právě touto funkcí se zcela zásadně liší od všech ostatních vysílačů. Je zde možné nastavovat a eliminovat prakticky všechny neduhy mechaniky CCPM a také nestejnosti jednotlivých serv. Lze například nastavovat kompenzaci rychlostí předo/zadních serv při klopení, ale také docílit toho, aby při krajních výchylkách kolektivu neměla funkce klonění nebo klopení jakýkoliv vliv na kolektiv (jeho ovlivňování) apod.

Condition select, neboli letové předvolby. Při vytvoření nového modelu je k dispozici pouze předvolba NORMAL. Pomocí tlačítka “add” lze přidat další letové režimy až do počtu osmi kusů. Každé letové předvolbě lze přiřadit vypínač, kterým se tato funkce bude aktivovat. Převolba s nejvyšší hodnotou má nejvyšší prioritu (obvykle hold, tedy autorotace).

Condition delay je součástí předchozího menu, a lze v ní nastavit rychlost, s jakou mají jednotlivé funkce dosáhnout nových pozic po přepnutí do letové předvolby. Na obrázku nahoře je nadepsáno normal, nastavujeme tedy letovou předvolbu nazvanou normal. Všiměte si, že u jednotlivých funkcí jsou ikonky s nápisem Gr. To znamená Group (skupina), v tomto případě se myslí globální, a hodnota vlevo bude platit pro všechny letové režimy, u kterých je vybrána ikona Global. Pokud na tuto ikonku kliknete, tak se zobrazí ikona Single, a to znamená, že hodnota uvedená vlevo bude platit pouze a jedině pro tento zvolený letový režim. Z obrázku je patrné, že jsou zpožděny pouze funkce plynu a kolektivu, což znamená, že po přepnutí na tuto letovou předvolbu serva přejedou na novou pozici rychlostí 10. Nedojde tedy k “poskočení” vrtulníku ve vzduchu, pokud se křivky plynu a kolektivu mezi přepínanými předvolbami liší. Ikona Gr./Single je dostupná téměř u všech funkcí ve vysílači, a způsob použití je stejný, jak jsem zde popsal (různá nastavení požadovaných funkcí v různých letových předvolbách).

Pit Curve - zde se nastavují křivky kolektivu pro jednotlivé letové předvolby. Je možný výběr z několika druhů křivek, nás bude nejspíše zajímat spline. Počet bodů křivky může být až 17, lze je jednotlivě přidávat i mazat, umísťovat kdekoliv (nemusí být v pravidelných rozestupech). Všimněte si na obrázku, že je vybrána předvolba Normal a ikona je single (křivka bude platit pouze a jedině pro tuto předvolbu). Pomocí tlačítek vlevo dole můžeme nechat zobrazovat všechny kolektivové křivky zároveň (aktivní je odlišena), nebo zároveň zobrazit křivku plynu, zobrazovat výchylky v procentech nebo stupních apod.

THR Curve - zde platí podobné možnosti jako pro Pit Curve (až 17 bodů, druhy křivek atd.) Zde je třeba upozornit, že pokud chceme jednotlivé letové předvolby nastavovat, musíme mít tu kterou aktivovánu. A abychom neladili křivky za plného výkonu motoru (viz zde Idle up-2), tak je nutné předtím zablokovat motor do volnoběhu. Na to se použije buď tlačítko Cond. hold, nebo některá další funkce.

Acceleration - opět revoluční funkce. Po její aktivaci (a nastavení) dynamického způsobu ovládání – řekněme, že přesunu kniplu kolektivu z 30 na 80 % výchylky. Příslušné servo vyrazí udaným směrem, ale dojede až na 90 % výchylky a okamžitě se vrátí na požadovanou 80% výchylku. Dynamiku i oblast funkce lze nastavovat jednotlivě pro kolektiv a plyn (viz obr). Myslím, že tuto funkci použijí pro některé obraty nejspíše piloti, kteří létají tvrdší 3D.

Throttle Hold - zde lze jakýmkoliv přepínačům přiřadit tzv. offset (servo plynu se posune o nějakou hodotu), nebo třeba pro zhasnutí (zablokování) motoru.

Swash Mix - funkce pro eliminaci některých “nectností” modelu vrtulníku. Každé možnosti lze přiřadit jakýkoliv vypínač (a jeho polohu), samozřejmě je to možné pro jakoukoliv letovou předvolbu samostatně.

Throttle Mix - kompenzace dopadu klonění, klopení a rotace na motor. Stejně jako u téměř všech dalších funkcí je možné přiřadit přepínač a definovat pro každou letovou předvolbu samostatně. Nastavení velikostí mixů je přístupné po kliknutí na jednotlivé tlačítka (mixovací křivka, počet bodů křivky atp.)

Gyro - pro každou letovou předvolbu lze mít připraveny až tři rozsahy gyra. U každého rozsahu lze nastavit typ (AVCS, Normal), zisk, případně přepínač pro přepínání mezi rozsahy a samozřejmě ovladač pro jemné doladění zisku. Na obrázku je vidět, že pro letovou předvolbu Idle-2 používám pouze jeden rozsah, který mohu jemně dolaďovat ovladačem L1 (tahový potenciometr ve střední části vysílače) v rozsahu +10 %. Když to tak spočítáme, tak můžeme mít k dispozici až 3x 8 (24) možností nastavení gyra za letu s možností dolaďování každé jedné z nich!

Governor - zde se nastavují předvolby pro governor (regulátor otáček) umístěný ve vrtulníku. Možnosti jsou prakticky stejné jako u předchozí volby Gyro.

Model menu - seznam funkcí pro zvolený typ modelu.

Servo monitor - je velmi příjemnou možností, jak zjistit v případě problému, co nám do něčeho “kecá”.

Function - přidělení ovládacích prvků jednotlivým funkcím.

Fail Safe - velmi důležitá bezpečnostní funkce. Na obrázku je vidět, že v případě problému přijímač stáhne plyn na volnoběh, a ostatní serva nechá v posledních pozicích.

Timer - časovač. Lze nastavit dva časovače, spouštět různými přepínači nebo událostmi, taktéž lze zapisovat časové značky do paměti (např. doba jednoho obratu) atp.

Prog. Mixes - deset volně programovatelných mixů (pro každou jednu letovou předvolbu !). Lze opět definovat mixovací křivku, počet bodů atd. atd.

Frequency - výběr typu modulace (PPM, PCM nebo PCM G3) a kanálu.

Sound - zde se přiřazují jednotlivé zvuky k ovládacím prvkům. Lze docílit třeba toho, že při přepnutí do letové předvolby 2 se z reproduktoru ozve: “Režim akrobacie,” atp. Zvuky lze namluvit pomocí integrovaného mikrofonu a poslouchat opět přes zabudovaný reproduktor, nebo přes sluchátka.

Jsou přichystány ještě další funkce, jako Pit to Needle (kolektiv do jehly bohatosti motoru) atp.

Na obrázku lze vidět, jak jsou označeny jednotlivé ovladače, a jak je lze vybírat. Při přiřazování jakéhokoliv ovladače jakékoliv funkci se zobrazí podobná obrazovka, a můžete se rychle a přehledně rozhodnout, co kde použijete. Po výběru přepínače lze ještě vybrat, ve které poloze přepínače bude funkce aktivní (opět velmi názorně zobrazeno).
Vysílač má samozřejmě mnoho dalších funkcí, ale ty nejsou až tak pro vrtulníkáře podstatné.

S vysílačem je dodáván přijímač R5014 s kmitočtovou syntézou. Kanál se nastavuje unikátním způsobem – ve vysílači zvolíme požadovaný kanál, přiblížíme anténu vysílače k přijímačové anténě (na dotyk), a ve vysílači zvolíme odeslat (netřeba mít přístup k přijímači). Přijímač bezdrátově (na blíže nespecifikovaném kmitočtu o velmi malém výkonu) přijme požadavek o změnu a uloží ji. Zde je třeba ještě uvést, že každý přijímač má výrobní číslo, které je nutné vložit do vysílače k požadovanému modelu, jinak přijímač nebude na vysílač reagovat, i když je naladěn na stejném kanále. Tím je zabezpečeno, že nemůžeme přeprogramovat jiný přijímač, než od kterého známe sériové číslo, ale také získáme další bezpečnostní funkci – neodstartujeme s modelem, pro který jsme si vybrali nesprávnou paměť modelu ve vysílači.

Avšak abychom jenom nechválili. FX-40 má podle mne i několik “much”. První, co mi vadilo bylo, že přiložená ovládací “tužka” není kam dát. Přitom v rádiu je místa a místa, takže by mohla být ukryta zde. Trimy jsou velmi zvláštního charakteru – otočná kolečka bez dorazů. Je to něco mezi mikrospínači a mechanickými (elektrickými) páčkovými trimy. Zobrazování na displeji není za jasného slunečného dne nijak extra čitelné a displej je hodně pomalý (zobrazení trvá někdy až 1s). A nakonec, dvířka, pod kterými jsou ukryty konektory, nejdou otevřít prstem, pokud je vysílač vložen v pultu. Je třeba si na to vzít nějaký zahnutý nástroj. Nejvíce mi však vadilo samotné rozmístění křížových ovladačů. Pokud jsem měl vysílač v pultu, tak byly ruce relativně hodně vysoko nad vysílačem, a tím pádem jsem držel kniply přibližně 4 cm nad rádiem. To mi vůbec nevyhovuje, protože při mém stylu létání velmi rychle kmitám kniply až k dorazům, a toho nejsem v tomto případě schopen. Nicméně to je věc velmi individuální, a někdo to naopak může mít za výhodu.

Pokud to shrnu, tak lze konstatovat, že FX-40 je špičkové rádio pro velmi náročné uživatele. Umí prakticky všechno, na co si člověk vzpomene, ale tomu odpovídá i cena. Čtrnáct kanálů lze rozšířit ještě o dalších 16 pomocí expandérů a ovládat tak až 28 serv (ovládacích prvků na vysílači je na to dost). Takové možnosti nejspíše využijí piloti maket, kde je třeba hodně ovládaných prvků.

Letu zdar!
Vít Klabačka

Back to Top

Aktualizace: 25. listopadu 2006