Futaba FX-30
Na modelářském veletrhu v Norimberku tohoto roku byla představena nová RC souprava FX-30 se softwarem nové generace, který byl uvedena před časem v modelu T14 MZ. Jedná se o 14-ti kanálovou RC soupravu pultového provedení, a svou cenou spadá nejspíše do oblasti, kde se dříve pohybovala Futaba FC-28, čímž po ní konečně zaplnila mezeru na trhu.
V okamžiku, kdy jsem se o této soupravě dozvěděl, tak jsem ji ihned objednal.. Bohužel, RC souprava mi přišla až za několik měsíců (oficiální uvedení mělo být někdy v květnu), a na pult jsem čekal další měsíc (to jsem tedy nepochopil, vždyť rádio nejde bez pultu vůbec používat). RC souprava – vysílač FX-30, přijímač R5014 a vypínač přijímače přišly v polystyrénové krabici, jak tomu bývalo u levnějších rádií.
Na rozdíl od jiných pultových vysílačů v minulosti, je tento téměř kompletně osazen všemi přepínači už v základní výbavě. Vysílač je napájen dvoučlánkem Lipol 3200mAh, který má vydržet až 10h provozu. Krabice vysílače je z černého plastu, bez zbytečných výstupků a tvarování – svádí k tomu, že je to jednoduché až levné rádio, ale rozhodně to není pravda.
K vysílači lze dokoupit uhlíkový pult jako příslušenství. Bez tohoto pultu vlastně nejde vysílač pořádně používat, protože nemá žádné oko na zavěšení na krk, ani žádné otvory pro osazení např. drátových držáků na krk. Pult je velmi dobře vymyšlen, bajonetové držáky se nasouvají do zámků, lze je tedy rychle a jednoduše odstranit a vysílač i s pultem uložit do přepravního kufru. Bohužel, pult je dost drahý, a navíc má velmi ostré hrany, které je dobré začistit smirkovým papírem. Taktéž se vysílač nedodává standardně s přepravním kufrem, tento je třeba dokoupit samostatně.
Na horní straně vysílače jsou rozmístěny křížové ovladače, LCD displej s velmi dobrým kontrastem, dvě kontrolky stavu, hlavní vypínač, dva tahové potenciometry, dva otočné potenciometry, čtyři rotační trimy a další dva rotační ovladače, a celkem 6 vypínačů.
Trimy jsou rotačního provedení, což znamená, že s nimi lze točit na obě strany do nekonečna (software ale omezení samozřejmě má). Každý „krok“ je signalizován zvukově, a je také mechanicky „cítit“. Trimy, stejně tak jako všechny ostatní ovladače, mohou být použity k ovládání jakýchkoliv proporcionálních funkcí, jejich jemnému trimování, nebo také jako „přepínače“ funkcí – mixů atp. Možnosti přiřazení jsou prakticky neomezené.
Páčkových přepínačů je osazeno 6 z 8-mi možných – uvnitř vysílače jsou už jenom dvě pozice pro elektrické připojení dalších přepínačů. Přepínače lze libovolně kombinovat – dvoupolohové, třípolohové, a poněvadž mají na krabici natisknuto označení, tak lze v software vysílače také definovat, jaký typ přepínače je osazen např. na pozici SH. To je dobré k tomu, aby vysílač věděl, zda vám má nabídnout možnost naprogramování dvou nebo tří poloh pro funkci, kterou jste právě zvolili.
Křížové ovladače jsou uloženy v kuličkových ložiscích, chod je neobyčejně jemný, přesný a příjemný. Přehození módů se provádí jednoduše tak, že se uvnitř vysílače přišroubuje malinkatý plíšek na knipl s plynem, a v software se nastaví příslušný mode. De facto se tím akorát přiřadí ovladače jednotlivým funkcím. Pozor, platí to až pro modely vytvořené od tohoto okamžiku, tedy v předchozích uložených modelech se nic nezmění, je třeba to provést ručně. Typ plynu „zubatý/hladký“ se nastavuje imbus šroubovákem – jeden šroubek se povolí, druhý se přitáhne – tím se nastaví typ, a zároveň i síla pro pohyb kniplu. Nastavení „tvrdosti“ kniplů se provádí opět jednotlivými šroubky pro každou funkci.
Displej má vysoké rozlišení, a je mnohonásobně rychlejší (zobrazování), než barevný dotykový displej na modelech T14 MZ a FX-40. Na druhou stranu není dotykový, a programování probíhá otočným 3D kolečkem a jedním tlačítkem. Ovládání programování těmito dvěma ovladači je rychlé, přehledné, logické, ale samozřejmě ani z daleka nedosahuje komfortu dotykového displeje na nejdražších vysílačích této řady.
Základní paměť vysílače může obsáhnout až 30 modelů, přídavnou SD kartou o kapacitě až 1GB lze počet modelů zvýšit o další 1958 modelů. Karta slouží pouze pro ukládání modelů, neobsahuje hudbu nebo obrázky, jako nejvyšší modely vysílačů.Vysílač nedisponuje ani Jukeboxem, nahrávání a přiřazování zvuků ovladačům atp. SD karta se zasouvá do pozice na levé straně vysílače, kde pod výklopným krytem jsou umístěny ještě konektory napájení, DSC konektor a přepínač upgrade vysílače. Výklopný kryt je dotažen do nejmenších detailů – po vyklopení jej lze zasunout do vysílače, aby nedošlo při manipulaci k jeho ulomení. Kryt lze bez problémů otevřít i tehdy, pokud je vysílač v originálním pultu.
Na pravé straně vysílače je otvor pro teleskopickou anténu, ve verzi 2,4GHz je tento otvor zaslepen gumovou krytkou, stejně tak jako kulový kloub pro připojení této antény. Na spodní straně vysílače je vybrání pro RF modul – ve verzi 2,4GHz je zde umístěn modul i s malou výklopnou anténkou. Po odstranění tohoto modulu lze osadit modul 35 nebo 40MHz a samozřejmě je třeba ještě do kulového kloubu namontovat teleskopickou anténu. Vysílač má u každé paměti modelu definován typ modulu, případně kanál atp. RF moduly mají dva připojovací konektory na spodní straně a vysílač pozná o jaký typ modulu se jedná. Pokud je osazen jiný modul, než je naprogramováno v paměti zvoleného modelu, tak je na to uživatel upozorněn, a vysílač nevysílá, dokud uživatel neprovede a nepotvrdí změny ve vysílacím pásmu. Je celkem zajímavé, že pořadí kanálů se liší pro 7-mi kanálový FASST systém a 8-14ti kanálový Multi FASST. 7-mi kanálový FASST systém komunikuje trochu jinak a proto je pořadí kanálů sekvencováno tak, aby odezvy z vysílače byly co nejrychlejší. 8-14ti kanálový systém je plnohodnotný, bez omezení. Musím však říci, že jsem rozdíly v rychlosti pouhým okem nepoznal, a to jsem měl osazena velmi rychlá digitální serva.
Spárování vysílače a přijímače FASST je velmi jednoduchá záležitost. Bohužel mne ale velmi nemile překvapilo, že se párují přijímače na vysílač, ne na jednotlivé modely, jak tomu bylo u PCM G3. Pak bohužel může dojít k tomu, že když se spletu a ve vysílači mám vybrán jiný model, tak jím bez problémů budu ovládat prakticky jakýkoliv svůj model, kde mám přijímač spárovaný se svým vysílačem.
Moduly 35 nebo 40MHz jsou syntézové, tedy přímo ve vysílači nastavujeme vysílací kanál. V tomto případě lze vybrat modulaci mezi PPM 8, PPM 12, PCM1024 a PCM G3.
Firmware vysílače je téměř totožný s vlajkovou lodí Futaby – T14MZ. Umí používat stejné přijímače, má i stejný počet programových funkcí a kanálů, liší se hlavně provedením a některými velmi příjemnými drobnostmi, jako barevný dotykový displej, jukebox, širší možnost definice vypínačů a další. Firmware je shodný s palcovým vysílačem T12-FG, a programy modelů lze tedy přenášet přímo, i typ paměťové karty je shodný – SD karta. Programové možnosti vysílače jsou impozantní. Je prakticky nemožné popsat všechny možnosti v tomto článku, když návod má téměř 80 stran, zkusím tedy vypíchnout jenom několik pro ilustraci. V první řadě, vysílač umožňuje vysílat 14 kanálů – 12 je možné ovládat proporcionálně, dva jsou jenom třístavové. U každého z 12-ti kanálů lze nastavovat rozsah výchylek plus maximální limity dráhy každého serva. To je velmi příjemné, pokud používáme mixy – standardní rozsah výchylky serva se přičte k velikosti mixu, a výsledkem může být výchylka větší, než je třeba mechanický rozsah chodu serva – limit pak poslouží k potřebnému omezení.
Každý kanál lze ovládat libovolným ovladačem na vysílači (pákovým, tahovým, otočným, vypínačem, nebo otočným „trimem“), dále jsou k dispozici čtyři virtuální ovladače. Proporcionální ovladače mohou mít nadefinován rozsah, průběh křivky ovládání, rychlost atp.
Lze definovat až osm letových režimů, a téměř každá funkce nebo mix může nabývat jiných vztahů v každém letovém režimu. Například, mimo mnoho specializovaných mixů je k dispozici 10 volných mixů. Jenže 10 volných mixů v každém letovém režimu, celkem tedy až 80 mixů na jeden model (!).
Programování nového modelu modelářem probíhá přibližně takto:
- nejprve si modelář zvolí typ modelu (letadlo, vrtulník, větroň)
- pak zvolí typ křídla a počet serv v křídle (až 8 serv v křídle)
- zvolí si typ ocasních ploch (normal, motýlek, dvě serva na výškovku)
- vybere si typ vysílané modulace, v našem případě FASST Multi (přijímač 8-14 kanálů), nebo FASST 7ch (sedmikanálový přijímač).
- pojmenuje si paměť modelu
- zkontroluje, případně upraví přiřazení ovladačů jednotlivým funkcím
- nastaví smysl a výchylky serv, fail-safe
- nastaví potřebné mixy, letové režimy
To je samozřejmě jenom základ, dále může pokračovat různými dalšími nastaveními a specialitkami.
Dále zkusím heslovitě popsat některé vlastnosti vysílače. Základní menu jsou celkem tři – System, Linkage a Model. V menu System jsou k dispozici možnosti systému učitel/žák, kontrast displeje, systémový časovač, uživatelské jméno, nastavení hardware ovladačů, informace o vysílači, test dosahu pro 2,4GHz.
V menu Linkage jsou k dispozici – servo monitor, výběr modelu, typ modelu, kmitočet, přiřazení funkcí, sub-trim, reverzy serv, fail safe, End pointy, časovače, nastavení trimů, funkce Multiprop, pojmenování funkcí, a reset.
V menu Linkage je mnoho specializovaných mixů pro ten který vybraný typ modelu a další funkce.
Zde jsou namátkou některé funkce:
Subtrim – posouvá neutrál serva, dorazy zůstávají nezměněny.
Fail-Safe – lze nastavovat u každého kanálu samostatně, a to buď režim Hold, F/S, a také F/S v případě nízkého napětí baterie přijímače.
End point – nastavuje se v rozsahu 30-140% na každou stranu samostatně, a to jak výchylka, tak limit. V tomto menu lze nastavit rychlost přejezdu každého serva.
Throttle Cut – slouží ke zhášení spalovacího motoru
Swash Ring – u modelů vrtulníků omezuje výchylky serv cykliky na „kruhový“, tzn. při maximální výchylce ovladače klonění a klopení nedojde k maximálnímu vychýlení serv v obou těchto směrech, a tedy obvykle k mechanickému dorazu.
Swash – umožňuje provádět rozsáhlé nastavení desky cykliky vrtulníku v dříve nevídaných možnostech. Pro zajmavost – u CCPM mechaniky 120° lze nastavit poměr rychlosti předních/zadních serv, lze kompenzovat nelinearitu serv i mechaniky, a to velmi precizně.
Timer – dva časovače, které lze nastavit jako čítače nahoru/dolů, nastavovat délku počítaného času, ovládat lze reset, start a stop. Nevýhodou je, že se nedají pak oba tyto časovače zobrazit zároveň na základním displeji. Dosažený čas je signalizován pípáním vestavěného pípaku, podle mne dost slabého. Signalizována je taktéž každá jedna uplynulá minuta.
Cond. Select – definice letových režimů. Zde lze definovat mj. i zpoždění jednotlivých funkcí při přepínání mezi letovými režimy. Například při přepnutí letových režimů u vrtulníku lze nastavit pomalou změnu kolektivu a plynu, nedojde tedy při různých nastaveních ke skokové změně serv a nepříjemnému „cuknutí“ modelu. Podobně je jeho použití vhodné například u modelů větroňů při přepínání režimu rychost/termika.
Pro modely letadel jsou k dispozici funkce:
- diferenciace křidélek, nastavení flaperonů, křidélka do klenutí profilu, křidélka do směrovky, brzdy do výškovky, mix klenutí profilu, výškovka do klenutí, klenutí do flaperonů a křidélek, směrovka do křidélek, směrovka do výškovky, funkce kopaného výkrutu, brzdy, gyro, motor, winglety, V-mix, nastavení dělené výškovký s funkcemi křidélek.
Vrulníky disponují nasledujícími možnostmi:
- křivky kolektivu, křivky plynu, funkce akcelerace, autorotace, mixy desky cykliky (prakticky všechny myslitelné typy), mixy do plynu od desky cykliky, mix bohatosti směsi, revo-mix, rozsáhlý mix a funkce gyroskopu a governoru – tři různá nastavení pro každý letový režim.
Křivky funkcí a mixů mohou být buď exponenciální, nebo bodové (až 17 bodů).
Každá funkce nebo mix může obvykle nabývat dvou hodnot – single nebo group. Group znamená, že nastavení platí pro všechny letové režimy. Single znamená, že nastavení platí pouze pro právě vybraný letový režim. Na toto je třeba dávat při programování pozor – tato možnost přináší obrovské možnosti, ale při nepozornosti může dobře zamotat hlavu.
Přiřazování vypínačů pro zapínání jednotlivých funkcí umožňuje definovat který vypínač a v jaké poloze má být aktivní. Například lze zvolit, že se letová předvolba zapíná vypínačem SA, a poněvadž je tento vypínač třípolohový, tak lze nastavit, že v poloze 0 je neaktivní, a v poloze 1 a 2 je aktivní. Tento samý vypínač lze použít pro ovládání libovolné další funkce, a u této lze opět nezávisle definovat aktivitu na potřebnou polohu přepínače.
Jedna z posledních věcí, kterou bych chtěl zmínit, je možnost upgrade firmware vysílače. Důvod je dvojí – odstraňování možných nedostatků (u takto složitého výrobku se netřeba divit), a zavádění nových funkcí. Upgrade se provádí nahráním firmware na SD kartu, a následným spuštěním ve vysílači. Vysílač nelze přímo propojit s počítačem, mimo ovládání simulátoru.
Zajímavou možností je také možnost přenosu dat mezi vysílači této kategorie (T12, T14, FX-40 a FX-30). Děje se tak za pomoci konverzního programu v osobním počítači. Tento program by měl být v nejbližší době uvolněn na trh. Plně kompatibilní (bez nutnosti konverze) jsou vysílače FX-30 a T12FG, a pak FX-40 a T14MZ.
Osobně si myslím, že možnostmi programování nová řada vysílačů Futaba posunula toto odvětví o pořádný kus kupředu, a nechala konkurenci kus za sebou.
Letu zdar!
Aktualizace: 30. prosince 2008