Tipy
Některé z uvedených zkušeností se vám možná budou zdát přehnané, nebo zbytečné, ale vězte, že jsou podloženy zkušenostmi mými, nebo mého kolegy. Buď některý z bodů pomohl model zachránit, nebo také jeho opomnění vedlo k havárii.
Před prvním letem v letový den zkontrolujte veškeré pohyby kormidel a to i za chodu motoru |
|
Před prvním letem v letový den zkontrolujte stav akumulátorů modelu i vysílače |
|
Občas zkontrolujte táhla, kuličkové závěsy, upevnění pohyblivých dílů atd. |
|
Přibližně po třech hodinách provozu je třeba namazat pohyblivé kluzné díly kvalitním syntetickým olejem. Plastové ani kovové ozubené kola nenechávejte suchá. Doporučuji použít speciální vazelínu na plastová kola. |
|
Pokud dojde k jakémukoliv rušení, tak si můžete být prakticky jisti, že dochází k tření, nebo klepání kovu o kov na některém ze spojů. Může se jednat i o prasklý kovový díl. Takové místo se obvykle projevuje šedivými mastnými skvrnami. |
|
Pokud provedete nějaké opravy, nebo úpravy, tak zkontrolujte raději dvakrát všechny výchylky ovládacích prvků a jejich smysl. Při prvním letu nezapínejte předvolbu plynu, ale chovejte se tak, jako kdyby jste model poprvé zalétávali. |
Uvedené ukázky křivek plynu platí pro nitrované palivo 15-30% nitra a pro akrobatickou předvolbu 3D. Motor je třeba mít dostatečně bohatý, aby se nepřehříval při dlouhodobém zatížení, a bohatost paliva spolu s výfukem také zajištuje to, že se motor po odlehčení nepřetáčí. Unikátnost výfuku zabezpečuje to, že při letu do kopce (zatížení) motor zabere, a při letu z kopce (odlehčení) je motor "přidušen".
Napínání řemene náhonu vrtulky Moskita se mi osvědčilo provádět stylem "buben", což znamená, že řemen není volný, ale celkem hodně napnutý. Tohoto vypnutí dosahuji následujícím způsobem :
Ocasní trubka je již pevně přitažena do skeletu trupu.
Zadní domeček vrtulky je osazen na trubku i řemen a zašroubovány jsou pouze dva šroubky M2 a jeden středový M3. Všechny tyto tři šroubky jsou dotaženy pevně.
Směrovka je osazena taktéž, ale všechny čtyři šrouby, které ji drží, jsou jen volně zašroubovány. Směrovka je při pohledu zezadu rovnoběžná z hlavní hřídelí.
Zatočením hlavní hřídelí zjistíme, jaký odpor klade náhon vrtulky při volném řemenu (ta se samozřejmě musí otáčet).
Před domeček vrtulky položíme shora na trubku malý dřevěný špalík, a slabými údery kladiva na tento špalík, se snažíme porazit domeček vrtulky směrem dozadu, čímž dochází k napínání řemene. Po každém posunu kontrolujeme protočením hlavní hřídele odpor, který klade náhon vrtulky.
Správné napnutí je těsně před počátkem zvětšování odporu při protočení hlavního hřídele, což samozřejmě zjistíme až po zvětšení odporu. Pak je tedy nutné domeček vrtulky porazit slabým úderem zase nazpět (opět přes dřevěný špalík).
Nyní je třeba dotáhnout čtyři šrouby, které drží směrovku a zároveň slouží i jako svěrné šrouby domečku vrtulky.
Nakonec je třeba zkontrolovat zda je vše v pořádku. Jednou rukou podržíme hlavní hřídel tak, aby se nemohla protáčet, a druhou rukou se snažíme zatočit vrtulkou. Pokud se vrtulka nedá protočit, tak je vše OK. Občas se totiž stane, že řemen je na straně náhonu vypadnutý z ozubeného kola (nad motorem), a pouze klouže po plastové části hřídele. Pak nezbývá, než se pokusit nasadit řemen na kolo (je nutné sundat domeček vrtulky z trubky, sundat trubku atd). Někdy je nutné povytáhnout motor i s ložem ven (čtyři boční vruty), protože v prostoru náhonu řemene není dostatek místa pro jeho nasazení na kolo.
V případě, že protáčet vrtulkou lze, a je cítit i slyšet přeskakování ozubeného řemene po ozubených kolech (napnutí není dostatečné), je nutné povolit čtyři šrouby držící směrovku a opakovat seřízení od bodu iv.
Nakonec si poznačíme ryskou na ocasní trubku, kde je domeček vrtulky osazen. Bude sloužit jako vodítko pro příště.
Pozor - nevyvíjíme příliš velkou sílu, abychom neztrhli zuby na řemenu!
Napnutí řemene na Raptoru je třeba provádět jinak, řemen má jinou konstrukci. Doporučuji postupovat dle návodu výrobce.
Osvědčilo se nám vřadit palivový filtr ještě do hadičky tlakování. V tomto případě se omezí množství případných nečistot, které jdou z výfuku tlakováním do nádrže. Pozor, sítko nesmí být plastové!
Po úvodním seznámení se s vrtulníkem a jeho dalším dolaďování, jsem byl postaven před problém, jak změřit seřízení vrtulových listů. Nejprve jsem se podíval po profesionálních výrobcích. Ty byly velmi pěkně a prakticky provedeny, ale nevýhodou byla jejich cena, která se mi zdála velmi přemrštěná (cca 1000kč). Proto jsem se pokusil vyrobit si podobné zařízení.
Zde je nákres:
Na papírový úhloměr je nalepena balsová lišta. do středu úhloměru je zalepen balsový obdélník, ke kterému je připevněna nit. Na konec nitě přivážeme závaží - např, matici M4.
Měření : balsovou lištou úhloměr přiložím na
rameno unašeče listu (dovnitř) a nit se závažím mi ukáže úhel. Při troše
pečlivosti se dá měřit s relativní přesností 0,5°.
Možná řeknete nic moc, ale pro mne je to zatím dostačující,
a také pořizovací cena okolo 5kč je nepřekonatelná.
Nakonec jsem si však koupil profi úhloměr a další pomůcky. Při častém používání se rozhodně vyplatí, práce s nimi je někde úplně jinde.
Vito
Toto malé zařízení je velmi užitečným doplňkem vrtulníku. Má tyto funkce:
Tzn. po zapnutí napájení a pohybu několika serv je možné zjistit, v jakém stavu jsou akumulátory. Po každém letu se také dá zjistit, jaké bylo nejnižší napětí při zatížení. Pomocí těchto funkcí máme neustále přehled o tom, v jakém stavu jsou akumulátory. Nicméně i tak doporučuji použít před začátkem letového dne použít tester akumulátorů.
Další výbornou funkcí je možnost zištění počtu "rušení". To platí ale pouze za předpokladu, že na přijímači není použita funkce Fail Safe (typicky PCM přijímače).
Postupem doby, jsem toto zařízení nahradil svým vlastním - LET01.
Vito
Aktualizace: 18 září, 2005 .