RC přijímače
Pro provoz vrtulníku není vhodný každý přijímač. Vzhledem k velkému množství kovových dílů ve vrtulníku je i pravděpodobnost výskytu rušení mnohem vyšší, než u klasických letadel.
Je třeba také rozlišovat, do jakého vrtulníku přijímač potřebujeme. Vše níže uvedené se týká vrtulníků na spalovací motor. Popis přijímačů do mikroheli je zde.
Z těchto důvodů doporučuji používat pouze kvalitní přijímače s tzv. neošizeným vstupním dílem. Bohužel, k přijímačům nevhodným pro naše použití je drtivá většina tuzemských výrobků. Ty jsou sice za výbornou cenu, ale obvykle jsou navrženy pro použití do park a slow flyerů.
Měl jsem možnost za několik let dlouhodobě vyzkoušet několik přijímačů, které uvádím níže.
Futaba R-118F je 8 kanálový přijímač s jednoduchým směšováním. Má vyveden DSC konektor, pomocí kterého se lze propojit přímo s vysílačem, a provádět nastavování a seřizování bez toho, abychom např. ohrožovali na letišti vysíláním někoho jiného (VF díl ve vysílači nepracuje). Další výhodou také je, že v malém prostoru své dílny jsem neměl problémy s pohybem vysílače (netřeba mít vůbec osazenu anténu na vysílači).
Tento typ přijímače jsem používal ve všech modelech letadel po několik let a nezaznamenal jsem nejmenší problém. Proto jsem jej také použil ve svých vrtulnících. Myslím, že se jedná o jeden z nejlepších přijímačů této kategorie. Ve spojení se standardními servy není asi lepší varianty, a pro vrtulník začátečníka, nebo mírně pokročilého pilota je naprosto dostatečný.
Cena přijímače této kategorie je cca 2500kč, a v žádném případě bychom neměli kupovat levnější přijímač.
Futaba R-138DF je 8 kanálový přijímač s dvojím směšováním.
Od použití tohoto přijímače jsem si s kolegou slibovali větší odolnost proti občasnému rušení, ale za ještě přijatelné peníze (oproti PCM). Bohužel při testech na vrtulníku jsme se s kolegou shodli, že oproti přijímači R-118F není intenzita rušení menší, ale snad ještě o málo větší (subjektivně)! Také další kolega, který použil přijímač s dvojím směšováním od jiného výrobce (Hitec) byl stejného názoru. Z toho usuzuji, že použití přijímače s dvojím směšováním ve vrtulníku se spalovacím motorem nepřináší žádné větší výhody.
Futaba R-116HP je 6 kanálový přijímač s jednoduchým směšováním používajícím kódování PCM. V prospektech výrobce je uvedeno, že je ideální pro použití ve vrtulnících. Po sundání krabičky a zatavení do smrštitelné folie se velmi dobře dá použít i v mikrovrtulnících typu Hornet II.
Po čase jsem začal ve vrtulníku měnit serva za rychlejší, případně digitální. Bohužel, při použití rychlých serv docházelo s původním přijímačem (R-118F) k občasným "kopancům", což bylo velmi nepříjemné, a v žádném případě to nepřidávalo na klidu při řízení. Proto jsem se rozhodl vyzkoušet variantu s PCM prijímačem v mém vrtulníku Millenium. Musím říci, že jsem se pak tloukl do hlavy, že jsem na PCM nepřešel už dříve.
Někomu se může zdát, že 6 kanálů je málo. Je to ale přesně tolik, kolik je potřeba. Tedy za předpokladu, že nepoužíváte další funkce, jako např. regulátor otáček motoru, nebo dálkové ovládání nějaké doplňkové funkce.
Futaba R-138DP je 8 kanálový přijímač s dvojím směšováním pracujícím s kódováním PCM.
Oproti R-116HP má dvojí směšování a o dva kanály více. Vzhledem k dvojímu směšování má tento přijímač větší naději na odolnost proti přijmu rušení . Použil jsem jej ve svém druhém Milleniu, kde jsem potřeboval více jak 6 kanálů. Jediné, co bych snad tomuto přijímači vytknul, je absence DSC konektoru. Tento konektor má až vyšší model PCM přijímačů Futaby.
Futaba R-149DP je vlajkovou lodí Futaby. Jedná se o vynikající 9-kanálový přijímač s kódováním PCM a dvojím směšováním.
Jaký je rozdíl mezi kódováním PPM a PCM.
PPM kódování je vlasně pouhý sled impulsů pro jednotlivá serva neustále se opakující dokola. První impuls je určen pro první servo, druhý pro druhé atd. Pod impulsem se v tomto případě rozumí šířka impulsu, která udává polohu serva. Impuls o šířce 1,5ms definuje střední, 1ms jednu krajní polohu a 2ms druhou krajní polohu serva.
Případné rušení může tento sled impulsů porušit, a podle způsobu rušení se může jedno nebo i více serv začít pohybovat nežádoucím směrem, nebo se naopak nepohybují vůbec.
PCM kódování pracuje na principu digitálního přenosu informace o polohách serv v zakódovaném stavu a nesoucím kontrolní informaci mezi vysílačem a přijímačem. Přijímač pak musí být vybaven mikroprocesorem, který umí zakódovanou informaci rozkódovat. Mikroprocesor také dokáže podle kontrolní informace zjistit, zda se v přenosu vyskytla chyba, nebo ne. Podle toho buď informaci "zahodí", nebo přijme a zpracuje. Z toho vyplývá, že krátké výpadky signálu nemají na výstupní signály z přijímače pro serva žádný vliv (serva zůstávají na poslední známé poloze). Proto nedochází k žádnému "poškubávání" serv při občasném zarušení (výpadku) signálu.
Přijímače s kódováním PCM také disponují tzv. funkcí Fail Safe. Znamená to, že lze přijímač předprogramovat pro chování po ztrátě signálu trvajícím déle než cca 1 sekundu. Pokud k takovému výpadku dojde, jsou možné dvě varianty chování:
Serva zůstanou v naposledy známé poloze.
Serva přejedou do předem naprogramovaných poloh.
Fail Safe má ještě jednu funkci, a tou je kritické napájecí napětí přijímače. I v tomto případě lze naprogramovat, co se stane s výstupními signály pro serva.
Pro účely použití ve vrtulníku je funkce Fail Safe nepotřebná, protože nelze s dostatečnou pravděpodobností odhadnout chování vrtulníku po přechodu do kteréhokoliv módu Fail Safe. Co se stane záleží totiž na poloze vrtulníku v okamžiku přechodu do módu Fail Safe. Osobně používám variantu 1.
Upozornění:
PCM přijímač lze použít pouze s vysílačem přepnutým do režimu PCM, tzn. že vysílač musí tento režim podporovat. Také nelze kombinovat vysílače a přijímače různých výrobců. Každý výrobce má totiž svůj vlastní způsob kódování.
Aktualizace: 19. listopadu 2006