Akumulátory
Akumulátory jsou nedílnou součástí vybavení RC soupravy. Přímo také ovlivňují spolehlivost celého zařízení, a tím přímo i bezpečnost provozu. Bohužel, mnoho modelářů těmto součástem nevěnuje mnoho pozornosti. Je velkou chybou se domnívat, že když dám akumulátory nabít, tak po předepsaném čase a proudu jsou akumulátory opravdu nabity !!!
V modelářské praxi se prakticky používají dva typy - NiCd a NiMH. NiCd se používají již desítky let a dalo by se říci, že jejich technologická úroveň již dosáhla vrcholu. NiMH jsou relativně nové (několik let) a stále se ještě vylepšují. Oproti NiCd mají při stejné velikosti a váze větší kapacitu - cca o 40%. Napětí článků i nabíjecí postup je velmi podobný. Nevýhodou je nepoměrně vyšší cena při dosažené kapacitě.
Myslím, že je důležité, aby se pro napájení RC vysílače a letové části (až na výjimky) nepoužívaly akumulátory určené pro pohon elektromotorů. Tyto akumulátory mají sice velmi nízký vnitřní odpor a dokáží dodat desítky ampér, ale mají i velmi plochou vybíjecí křivku. Proto se v provozu velmi těžko zjišťuje, jaký je jejich okamžitý stav. Obvykle to dopadne tak, že napětí akumulátoru (při zátěži) je stále OK, OK, OK ... a pak najednou již není žádné napětí. A to během několika vteřin!
Z uvedených důvodů je mnohem lepší používat standardní články. Pak se dá totiž obyčejným voltmetrem s malou zátěží relativně dobře zjistit, v jakém stavu akumulátory jsou. Vhodné je například zařízení uvedené zde.
Vysílačové akumulátory
Do vysílačů Futaba FC-18 a FC-16 lze osadit články až o velikosti SC. Jako velmi vhodné se ukázaly SANYO KR-1800SCE, které mají snížené samovybíjení. Lze je tudíž při občasném používání provozovat relativně dlouhou dobu bez nabíjení (několik měsíců).
Mám vyzkoušeno, že vysílač FC-18 vydrží napájet uvedené accu cca 7 hodin. Vysílač je vybaven časovačem, který měří čas provozu na akumulátory, z čehož lze určit, jak dlouho ještě akumulátory vydrží. Vysílač disponuje také ukazatelem napětí a akustickou signalizací při poklesu napětí accu pod kritickou mez. Pokud napětí za provozu klesne na 9,5V tak vím, že energie zbývá asi na 0,5 hodiny provozu. Tento ukazatel se hodí v zimě, kdy při nízkých teplotách nejsou schopny akumulátory podat maximální výkon, a proto pouze časový údaj z časovače není dostačující.
Bohužel, u rádií nižších tříd (např. FC-16) není časový údaj provozu na akumulátory k dispozici vůbec. Nicméně i na tomto vysílači je ukazatel napětí, který stačí pro orientaci o stavu akumulátorů.
Přijímačové akumulátory
Na akumulátory pro letovou část výbavy jsou kladeny trochu jiné nároky. Sledování stavu akumulátorů je za letu prakticky nemožné, proto je nutné, aby tyto accu byly v naprostém pořádku. Z tohoto důvodu doporučuji častou kontrolu stavu, a to minimálně před prvním letem v letový den a případně i později, pokud létáme tento den více často.
Pro vrtulníky používám stejné akumulátory jako pro vysílač - SANYO KR-1800SCE, a to pro jejich vhodné vlastnosti a také rezervu kapacity. Pro letadla mi postačují články s poloviční kapacitou - SANYO KR-800AAE.
Ideální je mít ve vrtulníku ukazatel stavu akumulátorů. Po zapnutí, i po přistání je okamžitě vidět, v jakém stavu akumulátory jsou. Jedno z možných řešení ukazatele je LET01.
Nabíjení
Za nejvhodnější považuji nabíjet akumulátory desetinným proudem (vysílačové a přijímačové). Tzn. že 1800mAh akumulátory nabíjím 180mA po dobu 14 -16 hodin, jak ostatně doporučuje výrobce. Rychlonabíjení používám jen velmi zřídka, pouze když potřebuji akumulátory rychle nabít na letišti. Rychlonabíjení sice dokáže zvýšit "tvrdost" článků, ale zároveň se zkracuje životnost. Na nabíjení desetinným proudem stačí naprosto jednoduché a levné nabíječky, a není nutné vůbec kupovat speciální, výkonné a drahé zařízení.
Vybíjení
Po nějaké době (několik měsíců) provádím vybití akumulátorů. Tím zjistím, jaká kapacita v akumulátorech zbyla a také je udržím fit. Zbytková změřená kapacita je dobrý údaj k tomu, abych věděl, jak dlouho můžu na ty které akumulátory létat při zachování rozumné rezervy. K vybíjení se hodí např. toto zařízení.
Olověné akumulátory
Nakonec se ještě musím zmínit o olověných akumulátorech. Olověné akumulátory se obvykle používají pro napájení startéru, čerpadla, žhavení apod. Podle způsobu použití se používají buď s napětím 2V (pouze pro žhavení), nebo 12V, a to v tzv. těsném provedení. Jde o uzavřené akumulátory, do kterých se na rozdíl od automobilových akumulátorů nedolévá žádná kapalina. Jak známo, tak olověným akumulátorům obecně vadí úplné vybití, čímž se rapidně snižuje jejich životnost. Proto je vhodné udržovat tyto akumulátory stále nabité.
Pro nabíjení doporučuji nabíječku s omezením proudu, ale i napětí. Koncové napětí nabíječky pro 12V akumulátor by mělo být přibližně 13,8V, proud asi desetinný. Takováto nabíječka sice nikdy nedokáže nabít akumulátor na plnou kapacitu, ale to také není ani nutné. Výhodou je, že při postupujícím nabíjení narůstá i napětí na akumulátoru, a tím se snižuje napěťový rozdíl oproti nabíječce. Nakonec dojde téměř k vyrovnání napětí, a protéká pouze malý nabíjecí proud, který se dá považovat za konzervační. Proto je možné ponechat akumulátor na uvedené nabíječce připojen prakticky trvale.
Pokud použijete jiný způsob nabíjení, tak dejte pozor, aby při nabíjení nedocházelo k "šumění" v akumulátoru. Znamená to, že akumulátor již přebíjíte a probíhá odpařování elektrolytu, čímž se samozřejmě snižuje životnost apod.
Při pořizování akumulátoru pro napájení startboxu doporučuji koupit raději vyšší kapacitu (nejméně 10Ah). Větší akumulátory dokáží dodat větší proud, o který při použití většího startéru nebývá nouze.
Po mnoha letech používání různých gelových akumulátorů jsem nakonec skončil u obyčejného automobilového akumulátoru. Dá se koupit řádově v ceně 600kč, což je méně než gelový akumulátor. Také má několikanásobně vyšší kapacitu (40Ah a více), o proudové zatížitelnosti nemluvě. Využívám jej nejen na startování a žhavení, ale i na nabíječku akumulátorů do elektroletů. Jediná nevýhoda je její vyšší hmotnost.
Lipol akumulátory
Teprve s příchodem těchto akumulátorů začaly malé elektro-vrtulníky opravdu létat. Vzhledem ke kapacitě jsou lehké, vydrží dlouho nabité. Nevýhodou je relativně dlouhé nabíjení (cca 1h), a také jejich náchylnost na mechanické a elektrické poškození a vysoká cena. Při nabíjení je třeba dbát na nepřebití akumulátorů (dodržet max. napětí s přesností + 0,5%!) a také dávat pozor na podvybití. Obojí vede téměř jistě k likvidaci těchto akumulátorů. Pro nabíjení je třeba mít speciální nabíječku, která tyto akumulátory umí nabíjet, a ještě mít omezovač/balancer, který se připojuje na tzv. servisní konektor akumulátorů. Omezovač/balancer pak hlídá, zda nedochází k přebití některého z článků v baterii.
Aktualizace: 25 prosince, 2007 .