Hornet CP

(verze s kolektivem)

Hornet Schweizer 300C se stejnosměrným motorem S300

 

Hornet se střídavým motorem

Ještě v nedávné době jsem létal poslední verzi Horneta CP. Tento stroj jsem si pořídil od Martina Dužího (prodejce MS Composit), i s jeho vlastními tuningovými díly. Můj záměr totiž byl, abych mohl s tímto modelem trénovat akrobacii a některé obtížné prvky, proto jsem jej hned na počátku vybavil co nejlépe.

Osazení je následující:

Standardní stavebnice Hornet CP

3D padla MS

Veškeré kovové tuningové díly z produkce DM Production

Balsová vrtulka

Střídavý motor Modell Motors Mini 1215/16

Střídavý regulátor Jeti Master 08 3p heli

Přijímač Potensky Nano Smart 7

Akumulátory 3x LiPol 1200mAh

HL gyro MS-44 firmy MS Composit

Servo vrtulky HS-50

Serva cykliky HS-55

Při sestavování jsem byl velmi potěšen přesností dílů, práce šla dobře od ruky. Nejvíce práce mi dalo nabarvení a sestavení kabinky :-). 

V uvedené sestavě létám různé prvky akrobacie. Výkon pohonné jednotky je velmi slušný.

Naprosto jinou dimenzi dalo vrtulníku osazení gyra MS-44. Nyní bez problémů létám přemety i výkruty ocasem napřed, což bylo s předchozím použitým gyrem (3D gyro) téměř nemyslitelné.

Na obrázku je gyro MS-44 plus pár tuningových dílů z dílny DM Productions. Tuningové držáky serv přispěly k vyšší tuhosti a přesnějšímu řízení heli.

Z uvedené konfigurace vyplývá, že pokud chce pilot trochu náročněji létat, tak bohužel musí model osadit hodně výkonnými (a tudíž i drahými) prvky. Nicméně opravdu stojí zato. Musím se přiznat, že jsem ještě před nedávnem prohlašoval, že do dalších investic (stříďák apod.) nepůjdu, ale když jsem to viděl v reálu, tak jsem neodolal.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hornet Schweizer 300C se stejnosměrným motorem

Průměr rotoru: 500mm

Váha: 300g

Před časem jsem měl příležitost seznámit se s elektromikrovrtulníčkem Hornet CP (v provedení s kolektivem). Byl jsem kamarádem požádán o jeho seřízení a zalétání. 

Konstrukce je zajímavá, provedení velmi čisté. Vzhledem k tomu, že jsem jej dostal již sestavený, tak mne čekalo jen osazení serv, motoru a palubní elektroniky.

V lepení ocasní trubky do skeletu a domečku vrtulky je potřeba provádět velmi opatrně, aby byla možná případná pozdější demontáž. Doporučuji držet se návodu.

Motor Speed 300 je třeba osadit tak, aby zubová vůle nebyla vůbec poznat. Veškerá ozubení jsem mírně namazal vazelínou na plasty.

Regulátor MGM SMM08 heli má zpožděn rozběh (4s), a je osazen vypínačem. Bohužel, při každém zapnutí se musí programovat. Přestavením páky kolektivu (plynu) na jeden doraz, pak na druhý dosáhneme naprogramování rozsahu regulace. Podle mne se jedná o naprostou pitomost. Proč bych měl pokaždé kalibrovat regulátor, když mám počítačovou soupravu (v tomto případě nezbytně nutná), kde jsou výchylky přesně definovány? Pokud používám letové předvolby (a to používám), tak v žádné z nich nemusím mít dostatečně široký rozsah plynu, abych dokázal správně naprogramovat regulátor. Co pak? Má odpověď na tuto otázku je: použít jiný regulátor :-(((

V jiném podobném vrtulníku jsem použil regulátor Tema Supra 8 heli. Nemá sice vypínač a rozběh je relativně rychlý (1s), ale není třeba jej před použitím vždy programovat. Má i proudovou pojistku nastavenou na 14A. Obávám se však, že tato nemá šanci vůbec zareagovat vzhledem k použitým akumulátorům. Z mého pohledu je tento regulátor pro použití v Hornetovi mnohem přijatelnější.

Serva Hitec HS-55 jsem přilepil oboustrannou lepící páskou na předpřipravená místa. Servo vrtulky jsem osadil na tuningové kovové držáky (viz tuningy). Výhoda tohoto řešení spočívá v možnosti nastavení mechanického neutrálu vrtulky pouhým posunováním serva po trubce.

Přijímač Robbe RX600 (6.kanál) jsem umístnil na přední část skeletu trupu, gyro CSM-180 pod něj.

       

Trochu jsem se potrápil s řízením vrtulky. Páka řízení vrtulky šla ztuha, proto ji bylo třeba uvolnit. Na jakékoliv úpravy tohoto typu je nutné si dávat pozor. Všechny díly jsou dosti malé, a lehce to přeženeme, a z nezbytné vůle se stane "vakl" :-(.

Nastavení mixéru cykliky a kolektivu na vysílači jsem provedl dle návodu. 

Akumulátory pro pohon jsem použil 7x GP600 (NiMH), kteréžto by měly dodávat dostatečný proud pro motor. Doba letu je okolo 5 minut.

Zalétávání probíhalo na dvorku o rozměrech 4x4m. Musím říci, že jsem měl z počátku hodně velké problémy udržet vrtulník v tomto prostoru. Základní seřízení kolektivu a cykliky proběhlo dobře. Velké potíže jsem však měl s řízením ocasní vrtulky. Změna citlivosti zisku gyra neměla na vlastnosti téměř žádný vliv (mimo rozkmitání vrtulníku). Revo-mix je pro toto gyro nutný, ale vzhledem k měnícímu se výkonu motoru s časem (accu se vybíjejí) se kroutící moment stále mění. Nicméně ani tak nefungovala vrtulka uspokojivě. Mé podezření, že je příliš málo účinná potvrdil i kamarád Martin Duží, který s Hornetem CP již delší dobu lítá. Na jeho radu jsem vrtulku zhotovil z balsy, s průměrem téměř o 2cm větším. Na náběžnou hranu vrtulky jsem nalepil uhlíková vlákna pro větší odolnost proti poškození. Rozdíl je velký, řízení se stalo použitelným. 

Posléze jsem zkusil i gyro s HeadingLockem - Robbe 3D gyro. Bylo samozřejmě nutné vypnout revo-mix, ale vrtulník byl nyní mnohem lépe ovladatelnější.

Pro zalétání jsem měl k dispozici tři pastorky na motor (11,12 a 13z). Zpočátku jsem použil 12z. Vrtulník sice létal, ale stále to nebylo ono. Použil jsem tedy 13z. Accu se začaly mnohem více ohřívat, a parametry vrtulníku se nezlepšily. Použil jsem i 11z, který se mi z uvedených zdá nejvhodnější. Nakonec jsem skončil u 10z.

 

Závěr

Vzhledem k miniaturnosti jsou letové parametry horší než u větších vrtulníků, čemuž se ale nelze divit. Proto je velmi vhodné, aby pilot byl dostatečně zkušený. Také nastavování není v návodu příliš popsáno a úplný začátečník by asi neměl šanci uvést vrtulník do letuschopného stavu.

Nejsem zastáncem elektroletů, proto jsem i k tomuto přistupoval skepticky. Nicméně se ukázalo, že i s "vrtulníkem na baterky" se dá udržet ve vzduchu a dokonce i úspěšně letět. Je to však těsně nad hranicí použitelnosti (tedy pro toho, kdo chce létat, a ne jen poletovat). Možná se v blízké budoucnosti dočkáme dostatečně výkonných akumulátorů o přijatelné váze, rozměrech a v neposlední řadě i životnosti. 

Pro zajímavost uvádím ještě cenu za "letuschopný" heli:

Hups, a jsme na 15 300kč!


Back to Top

Návrat na hlavní stránku

Aktualizace: 06. března 2005