Mikado Logo 14
Vrtulník Mikado Logo 14 jsem dostal zapůjčen dovozcem Helimania.cz na otestování letových vlastností. Jedná se o vrtulník třídy 50, průměr rotoru je tedy 1300mm, letová váha asi 3200g.
Model má bočnice z uhlíkových desek a na celé mechanice je vidět snaha o ušetření hmotnosti, ale pevnost je přitom na velmi dobré úrovni. Kabina má opět charakter "kelímku od jogurtu", ale zato je velmi lehká.
Použitá výbava vrtulníku:
- serva cykliky Hitec HS5245 digital;
- gyroskop GY-611 plus servo S9256;
- přijímač Futaba R-116HP PCM;
- motor Hacker C50-12XL;
- regulátor Jeti Advance 90 Heli Opto;
- akumulátory 6S2P PolyQuest 2200;
- externí BEC 5V/5A.
V této sestavě jsem létal s modelem z krabice bez tuningů. Výkon byl pohonu dobrý, vrtulník byl klidný a dala se s ním zalétnout pěkná velká akrobacie. Přibližně po 5,5 minutě jsem musel přistát, akumulátory byly prázdné. Na nějakou ostrou 3D akrobacii však tato sestava neměla, nedostávalo se přebytku výkonu.
Zkusil jsem osadit akumulátory 10S Kokam 3200. Bohužel, s tímto pohonem to nevydržely převody, které jsem při razantnějším přidání kolektivu spolehlivě "očesal". A to bylo hlavní ozubené kolo zdvojeno - byly dvě pod sebou a pastorek motoru poháněl obě zároveň. Motor se už při tomto napětí velmi hřál, bylo vidět, že není na tento provoz stavěný. Taktéž bylo nutné vyměnit převod za jiný, s větším modulem zubů, aby nedocházelo k poškození převodu při zatížení. Oba převody jsou součástí stavebnice - jemný, modul 0,5, i větší, modul 0,7.
Pro ověření letových vlastností při vyšším výkonu jsem musel použít výkonnější pohon - osadil jsem motor Pletenberg 300/30/A4 a použil akumulátory 10S Kokam 3200. Po krátkém létání vykazoval domeček vrtulky vůle, proto jsem jej nahradil tuningovým domečkem, kde jsem už žádné problémy nezaznamenal. Také jsem prodloužil trubku a řemen z nabízeného upgrade, čímž jsem dosáhl lepšího chování vrtulníku v obratech, kde jsou kladeny větší nároky na stabilizaci ocasu.
V této sestavě se vrtulník velmi příjemně ovládal, výkonu měl dost, bez problémů šly zaletět tic-toc a podobné, na výkon náročné, obraty. Motor má integrovaný ventilátor a po letu byl jenom teplý, akumulátory byly mírně teplé. Takto příjemně jsem si velkou a ladnou akrobacii s vrtulníkem už dlouho nezalétal (mám jenom samé 3D speciály), a kdyby baterie nestály takový ranec peněz (jedna sada přes 10000kč), tak bych snad uvažoval i o pořízení.
Výhoda elektrovrtulníku je nasnadě - přijedu na letiště zapnu rádio a konektory ve vrtulníku a letím. Po přistání vyměním za další sadu accu, a opět letím. Je to čisté (klidně se dá létat v obleku při nějaké služební cestě), tiché (neobtěžuji hlukem okolí třeba v blízké obci) a netřeba s sebou vozit hromadu dalšího vybavení (palivo, čerpadlo, žhavení, startér atd.)
Nakonec jsem zjistil ještě jednu věc - Hitec serva nepatří do většího elektrovrtulníku stejně tak, jako nepatří do spalováku. Byly osazeny parametricky dobré digitální serva Hitec, ale přibližně jednou za měsíc jsem musel měnit krabičku. Za dva měsíce létání jsem vyměnil tři (!) krabičky postupně na všech třech servech cykliky. Vždy se vymačkalo uložení hřídelky prostředního kola převodovky. Při bližším pohledu jsem zjistil, že krabička je hodně poddimenzovaná nebo alespoň vyrobena z nevhodného plastu. Naštěstí se to obešlo bez havárie, všiml jsem si vůlí vždy včas. Hitec nebrat! Nakonec na cyklice skončila serva Futaba S9650, se kterými není žádný problém.
Letu zdar!
Aktualizace: 28. března 2007