JR Voyager E
Vrtulníky od firmy JR Propo nejsou v našich zemích příliš známé. Tento japonský výrobce vyrábí celou řadu modelů, od elektrovrtulníků až po špičkové vrtulníky na spalovací motor. Např. s vrtulníkem JR Vigor CS létá vicemistr světa v kategorii 3D a F3C, američan Curtis Youngblood.
Od dovozce JR, firmy DRACAR CZ s.r.o., jsem obdržel na vyzkoušení elektrovrtulník JR Voyager E i s RC soupravou JR 9X. Jedná se o vrtulník s průměrem rotoru 1000mm, který je poháněn elektromotorem. Varianta, kterou jsem měl k dispozici, byla vybavena elektronickým regulátorem motoru, a elektromotorem třídy 540. Překvapila mne velká předpracovanost stavebnice. Například rotorová hlava a skelet byly již smontovány, motor byl opatřen kabely s konektory, taktéž regulátor byl vybaven všemi potřebnými konektory. Pro úspěšné zapojení elektroniky vrtulníku není tedy zapotřebí pájet žádné spoje.
Součástí stavebnice je i zajišťovací tmel na šroubové spoje. Jednotlivé sestavy jsou úhledně uspořádány v jednotlivých očíslovaných sáčcích. Ani úplnému začátečníkovi by tedy nemělo dělat problém podle návodu vrtulník správně sestavit.
Skelet je ze dvou plastových bočnic, a je sešroubován. Vypadá robustně a je dostatečně pevný. Proto si myslím, že jeho pozdější „vytuningování“ duralem nebude nutné. Ve skeletu je už osazeno kolo pro náhon řemene vrtulky a mezikolo hlavního převodu. Převod je dvoustupňový, z prvního stupně se vtipně odebírá pohon řemene vrtulky. Skelet je navržen pro přímé osazení serv o standardní velikosti. Pro použití mikroserv jsou přiloženy vymezovací destičky. Volnoběžka je až na hlavní hřídeli, vrtulka není tedy poháněna pro autorotaci.
Tři serva přímo ovládají desku cykliky, je použito mixování CCPM. Přepákování řízení listů je standardní a uložení je provedeno mosaznými kluznými ložisky, což je u základního modelu běžné. Všechny kloubové spoje mají kovovou kuličku s plastovou vidličkou, což zvyšuje životnost takovéhoto spoje. Kabina je vyrobena z odolného plastu, zasklení je poloprůhledné.
Jediné slabé místo jsem zjistil ve smykátku vrtulky. Standardně se používají dvě miniaturní ložiska pro zajištění minimálního valivého odporu a vysoké životnosti, zde je ale uložení pouze kluzné. Při několika tisíci otáčkách vrtulky se smykátko postupně opotřebovává a vznikají vůle. Konstrukce smykátka však umožňuje vzniklou vůli několikrát znovu vymezit.
Součástí stavebnice jsou i hlavní rotorové listy s polosouměrným profilem. Vyrobeny jsou ze dřeva a potaženy smršťovací bužírkou. Vrtulka je z bílého plastu.
Přiložený pohon sestává z motoru třídy 540 v profi provedení (masivní výměnné uhlíky, kuličková ložiska) a regulátoru s BEC. Pro pohon je doporučen sedmičlánek velikosti SC o kapacitě 2400mAh. Pro něj je na podvozkových nohách vytvarováno jednoduché, ale velmi dobře padnoucí uchycení. Zajištění se provádí gumovými O-kroužky.
Já jsem pro zkoušky použil sedmičlánek Sanyo 1700SCR. S tímto pohonem dokázal vrtulník viset 3,5 minuty . Posléze jsem osadil 3S3P Lipol 1500mAh. Doba letu se adekvátně prodloužila. Letové testy jsem prováděl při tropických teplotách, přičemž motor dosahoval velmi vysokých teplot. Myslím, že motor by si v každém případě zasloužil dobré nucené chlazení. Po mírné optimalizaci pohonu a použití doporučených akumulátorů by se mohl letový čas zdvojnásobit.
Výkon s NiCd akumulátory byl dostatečný, s Lipol lepší (díky většímu provoznímu napětí). Přiložený regulátor je konstruován na 8,4V (sedmičlánek), proto bych asi nedoporučoval jej přetěžovat Lipol články (jako jsem to udělal já). Regulátor má velmi zajímavě vyřešeno zapínání. Z regulátoru je vyveden mikrospínač s LED diodou. Zapneme vysílač, připojíme pohonné akumulátory a stlačíme mikrospínač - začne blikat LED. Po tomto jednom stlačení je funkční pouze BEC, a tudíž funguje veškerá elektronika mimo regulaci motoru. Teprve po druhém stlačení mikrospínače (LED zůstane svítit) se aktivuje možnost regulace motoru. Po třetím stlačení se všechno zase vypne (LED zhasne).
Gyroskop jsem použil JR 490T. Na gyru je na první pohled patrná snaha o mechanicky odolné provedení, a i káblíky jsou vyvedeny přes gumovou průchodku. Gyro má samozřejmě oba pracovní režimy - normal i heading hold. Citlivost gyra i volba módu se provádí dálkově přes další volný kanál. Přímo na gyru jsou tři ovládací prvky - trimr LIMIT pro rozsah výchylek serva vrtulky, přepínač volby typu serva (obyčejné, nebo superservo) a reverz.
Ve skeletu je vyhrazeno místo pro gyro hned vedle pohonného motoru. V mém případě motor rušil gyro, proto jsem jej přemístil za hlavní hřídel nahoru na skelet. Jako servo vrtulky jsem použil špičkové vrtulkové servo JR NES 8700G. Na začátek výuky by určitě postačovalo jednodušší a levnější servo.
Pro ovládání jsem použil již zmiňovanou devítikanálovou RC soupravu JR 9X. Vysílač JR 9X je palcového provedení. Na JR9X se mi velmi líbila jednoduchost, stručnost, přehlednost, a přitom rádio disponuje všemi potřebnými funkcemi. Například při volbě desky cykliky se na displeji zobrazuje schéma desky, směr letu a čísla kanálů přijímače, kam se má to které servo zastrčit. Na rádiu je vysoká volnost přiřazení přepínačů jednotlivým mixům a funkcím. Křivky kolektivu a plynu jsou sedmibodové, letové režimy jsou čtyři, z toho jedna je autorotace. Předpřipraveny jsou všechny obvyklé a důležité pomocné mixy, plus tři volně programovatelné. Programování a pohyb v menu je velmi dobře vypracován a je přehledný. Jediné, co by mi asi trochu chybělo, je možnost nastavení zpomalení přejezdu serv při přepínání mezi letovými předvolbami. Funkce zpoždění plynu se hodí pro vrtulníky se spalovacím motorem, dá se však bez ní obejít. Tuto funkci však nemá žádné rádio této třídy (tedy pokud vím). Myslím, že poměrem cena/výkon nemá toto rádio pravděpodobně konkurenci.
Létání s vrtulníkem Voyager E bylo velmi přijemné. Vrtulník je, i přes svou velikost (či spíše malost), neobyčejně stabilní. Letové vlastnosti jsou přímo ideální pro právě začínajícího pilota, a při dodržení hodnot CCPM mixování desky cykliky, které je popsáno v návodu, dosáhneme i správné velikosti výchylek řízení.
Vrtulník JR Voyager E s uvedenou pohonnou jednotkou lze u firmy DRACAR CZ koupit za 17500kč, bez pohonu a regulátoru za 14000kč. RC soupravu JR9X se třemi servy JR539, devítikanálovým SPCM přijímačem lze koupit za 21500kč. Stačí tedy dokoupit servo vrtulky, gyroskop a pohonné akumulátory, a vrtulník je kompletně připraven k prvnímu startu.
Letu zdar!
Vít Klabačka
Aktualizace: 09. října 2004