Měl jsem možnost sestavit tento vrtulník přímo z krabice. Při prvním zběžném prohlédnutí dílů jsem zjistil, že jsou vyrobeny velmi kvalitně a přesně. Bohužel, při druhém pohledu jsem neobjevil žádné nástroje, ani vazelínu, či zajišťovací tmel, jak je zvykem např. u stavebnic firmy Robbe. Začal jsem prohlížet návod a zjišťovat možné obtížnější místa při stavbě. Prvním oříškem bylo rozlousknutí označení zajišťovacího tmelu (např. Loctite). Z japonských znaků a anglického popisu jsem nakonec vybral ten správný znak :-(
V další fázi jsem začal vrtulník dle návodu sestavovat. Byl jsem nemile překvapen tím, že jednotlivé sestavy nejsou seskupeny do jednotlivých sáčků (např. jako u Robbe), ale vždy jsou stejné součásti v jednom sáčku. To platí hlavně o šroubcích. Myslím, že tento způsob rozhodně nepřispívá k přehlednosti, ani k snadnějšímu sestavení vrtulníku. Zvláště začátečník s tím bude mít pravděpodobně problémy. Na druhou stranu jsou v návodu všechny použité díly zřetelně nakresleny a označeny, takže by k omylu nemělo dojít.
Při sestavování žádné problémy nenastaly, všechny díly do sebe dobře zapadaly. Jako velkou nevýhodu považuji absenci některého montážního nářadí. Některé díly jdou bez tohoto speciálního nářadí opravdu velmi špatně namontovat.
Po sestavení vrtulníku se zdá konstrukce relativně pevná vzhledem k tomu, že je celá z plastu. Jako plus považuji zdvojené táhla od serv, které velmi účinně odstraňují jinak jednostranné namáhání serva, a tím samozřejmě přispívají ke zvýšení jeho životnosti.
Co říci k létání? Vrtulník jsem sestavil ve variantě F3C a použil polosouměrné listy 70cm TG. Při letu vrtulník perfektně drží stopu, a velmi dobře se ovládá. Při ladění letových předvoleb jsem samozřejmě vyzkoušel i pár akrobatických obratů (výkrut, přemet, souvrat apod.) Vzhledem k tomu, že vrtulník byl určen začátečníkovi a pro jisté specifické nasazení (nosič kamery), tak i seřízení tomu odpovídalo (kolektiv -6 +10°, polosouměrné listy). Z těchto důvodů jsem bohužel nemohl vyzkoušet akrobatické vlastnosti v plné šíři.
Vrtulník byl osazen následovně:
- motor OSMAX 61SXH WC
- laděný výfuk Cimmermann
- gyro Futaba GY-401 se servem S9253
- servo kolektivu Futaba S9206 (9,5kg při 4,8V)
- serva cykliky a plynu Futaba S9202
- PCM přijímač Futaba R-138DP
- accu 4x Sanyo KR-1800SCE
Při zalétávání se objevil problém. Při vyšších otáčkách rotoru se rozkmitával ocas vrtulníku ve svislém směru, i když všechny rotační součásti byly vyváženy. Kamarád mi poradil, abych namazal gumové tlumící silentbloky v rotorové hlavě vazelínou. Tím došlo ke zvýšení pružnosti hlavy a problém se již nevyskytl.
Pokud někdo chce létat s Freyou často, případně 3D, tak bych mu doporučil, aby přidal další valivé uložení hlavního hřídele a také náhonu řemene vrtulky. Tyto díly se dají dokoupit. Pro zpříjemnění startování doporučuji nahradit startovací volnoběžné ložisko startovacím šestihranem, používaným v Milleniu (obj. č. Robbe S4832). K osazení není třeba naprosto žádných úprav, a k startovájí lze pak použít standardní startovací šestihran (se zabudovanou volnoběžkou).
Když to tedy shrnu - FREYA je model s vynikajícími letovými vlastnostmi a perfektně promyšlenou mechanikou. Je třeba si však uvědomit, že je prakticky celý plastový, a díly jsou velmi členité. To prakticky znemožňuje opravy modelu svépomocí, a majitel je téměř úplně odkázán na nákup originálních dílů. Také většina kuličkových ložisek je osazených, a jsou tudíž jinde prakticky nesehnatelná. Odhaduji, že Freya má oproti Milleniu asi 4krát tolik dílů.
Aktualizace: 02 února, 2003 .